Milý Theo!
Očekávaje bližší informace o zkušenostech, udělal jsem s pomocí
tiskaře van Smulderse litografii a s potěšením Ti posílám její první
nátisk.
Tuto litografii jsem nakreslil na kus preparovaného papíru, bezpochyby je to tentýž, o němž hovořil Buhot.
Prozatím bych si velmi přál srovnat papír z Vie moderne s tím, co
jsem koupil od Smulderse. U něho je velmi drahý, 1,75 fr za arch, ale
ovšem příjemně se na něm pracuje. Vidíš, tento list jsem nakreslil co
možná jednoduše - kdyby v tom něco bylo, co by upomenulo na staré
litografie z doby, kdy byl o toto umělecké odvětví všeobecně větší
zájem nežli nyní, pak bych byl spokojen.
Asi za 5 zl. mohu získat 100 obtahů, a za něco víc kámen do vlastnictví.
Myslíš, že to stojí za námahu? Nesmírně rád bych pracoval víc v tomto oboru.
Na př. serii asi 30 figur.
Nejprve však musím znát Tvé názory na tisk atd.
Už v tom bych viděl cosi znamenitého, kdybychom sami, bez společníka,
vydali serii asi 30 listů - nevymudrovaných, nýbrž nahozených - jež
bychom nechali tisknout na vlastní účet; to by nám dodalo více
sebedůvěry vůči lidem, které musíme později získat, totiž vůči
ředitelstvím časopisů. Ty se přece lépe vyznáš v obchodních věcech nežli
já a dojista si o tom zase příležitostně pohovoříme.
Především mi posílej všechny zprávy, jež můžeš získat o postupu. Na
čem se musí pracovat s autografickým inkoustem? Může se tisknout
všechno, co je kresleno autografickým inkoustem? atd. Zrovna přichází
model - metař z Bezuidenhoutu, a tak Ti tisknu ruku,
zcela Tvůj Vincent.
Můžeš-li, pak mi neposílej peníze později nežli 10., neboť jsem měl ještě mimořádná vydání za různé věci.
Připojuji ještě několik řádek - zdá se mi, že jakmile dostane Buhot
tento list do rukou, bude Ti teď ještě moci říci jasněji leccos účelného
o postupu.
Opravdu by mě velmi těšilo, kdyby se to poštěstilo. U mne jsou kresby
samy stokrát závaznější než ta methoda. S modelem pracuji tolik, kolik
mi to dovoluje moje portmonka. Neboť jistě chápeš, že člověk, chce-li
stále pracovat, jakmile ilustruje, musí mít zásobu studií. A z toho pak
vyplývají ještě důležitější věci.
Nemohu tedy dost zdůrazňovat: důležitější je, že si dělám kresby do
zásoby, nežli abych se štval a honil za výdělkem, ačkoli by mi byl
nanejvýš vítaný. Ale i když se toho hned horlivě nechopím, přece ještě
nic nepropasu, a jsem přesvědčen, že později dosáhnu s větší zásobou
kreseb lepšího výsledku.
Už proto, poněvadž by mě nesmělo udivovat, kdyby nastala větší poptávka po kreslířích.
Velmi mě mrzí, že jsem dříve neznal tuto methodu. Když jsem byl v
Bruselu, usiloval jsem o zaměstnání u litografů, byl jsem však vesměs
odmítán. Prosil jsem u nich o jakoukoli práci, vždyť jsem to dělal jen
proto, abych něco uviděl z litografie a především abych se jí vyučil.
Někoho takového však nepotřebovali.
Ještě nejméně odmítaví byli Simonneau a Fouvey. Říkali, že měli malou
radost z mladíků, jež se chtěli vyučit, a že to jde tak špatně, že mají
dost personálu. Ještě jsem s nimi hovořil o listech de Grouxových a
Ropsových, a tu říkali: "Ano, ale takoví kreslíři dnes už nejsou." Ze
všeho, co jsem slyšel tady i v jiných závodech, jsem měl dojem, že
litografie je úplně na vymření.
Ale vynález tohoto nového papíru přece jasně dokazuje, že ji asi chtějí opět vzkřísit.
Co krásného se přece vytvořilo v litografii - Charlet, Raffet, Lemud,
kromě ostatních, o nichž jsme posledně hovořili; včera večer jsem se
opět s novým zalíbením kochal litografiemi od Gavarniho. Doufám, že na
tom pokusu vidíš, kolik mám chuti vynasnažit se, abych něco takového
vytvořil.
Psal jsem ovšem, jak jsem k této litografii přišel - vzniklo to z
toho, že mi Smulders řekl, když jsem mu vyprávěl, cos mi napsal o
papíru, že z něho ještě něco má.
Vypadal poněkud užaslý, když jsem se k němu za několik hodin po tom,
co jsem si u něho vyzvedl papír, vrátil s kresbou. Nepřeješ si snad
ještě jeden nátisk s širším krajem?
Právě jsem nakreslil ještě dva kopáče.
Kdyby byl tento formát příliš velký, ale sotva myslím, že je příliš
velký, poněvadž je to dost silně nakresleno, potom bych snad, zvlášť
když se teprve více dozvím o způsobu, jak lze na papíru něco vymazat,
zmenšoval kresby o polovinu nebo o třetinu, a to pomocí čtverců, takže
by neztratily nic na přesnosti. Enfin, to uvidíme.
Na tomto listu vidíš zároveň jednu ze studií, jichž mám větší počet a o nichž jsem Ti psal.
Milý Theo!
Dnes jsem od Tebe obdržel dopis, za nějž Ti srdečně děkuji. I když
musím přiznat, že je věčná škoda, že se ztratil Tvůj dopis s přiloženým
poukazem, přece mě utěšuje, že se neomeškal z jiné příčiny. Neboť Tě
mohu ujistit, že jsem si dělal nesmírné starosti. Okamžitě jsem na poště
oznámil ztrátu dopis, ale říkají, že si mohu dělat jen málo naděje a že
kroky k vyšetření musí být podniknuty z Paříže. Doufejme, že se ještě
objeví, s tím se však neodvažuji počítat a obávám se, že 50 fr je v
horoucích peklech právě v okamžiku, kdy jsou téměř nepostradatelné.
Především k pokračování v práci s litografickými zkouškami; obzvlášť mě
těší, že se Ti poněkud líbily ty, jež jsem Ti zprvu poslal, a s tímto
dopisem dostaneš první nátisk "Sorrow". Pro Heyerdahla jsem připojil též
jeden s širším krajem a jeden další je pro Buhota; že jsou však větší,
nevím, přijmou-li je na poště. Můžeš si ovšem vzít, které chceš, a můžeš
dostat nátisky těch, z nichž by sis přál víc, ale na první jsem
nakreslil: Iere épreuve (první pokus).
Zítra řeknu Smuldersovi o kameny. Musím se Ti přiznat, že by mi bylo
nesmírně příjemné, kdybych mohl jednou udělat správnou serii.
Teď pracuji na kopáčovi; to znamená na kresbách k tomu, z nichž, jak doufám, něco vzejde.
Máme tu pernou zimu, sníh a mráz, ale přece velmi krásně.
V malém svitku litografií najdeš malou kresbu, dělanou neutrálním
inkoustem na Whatmanově papíru. Rád bych se Tě optal na toto: Lze
reprodukovat kresbu dělanou tímto způsobem? Lze potom takové kresby
dělané autografickým inkoustem použít pro Vie moderne?Prosím Tě, pošli
mi přece několik čísel Vie moderne, poněvadž mám jen docela málo listů
(myslím jen tři) z jednoho, a to už velmi starého čísla, a poněvadž bych
rád nabyl lepšího a trochu dokonalejšího ponětí, jaký je to vlastně
časopis. Pátral jsem po tom zde ve městě, a nemohl jsem nalézt jediné
číslo.
Čím víc bych jich dostal, tím by mi to bylo milejší, poněvadž právě
nyní hledám různé methody a poněvadž mi možná reprodukce z Vie moderne
mohou ukázat cestu, jak lépe pochopit, co lze s tím dělat. Ale prosím Tě
za prominutí, že se musíš kvůli tomu tolik obtěžovat.
Tento týden tu byl nakrátko otec, když byl ve městě na shromáždění.
Rappard mi píše o nové serii kreseb havířů od Paula Renouarda v
L´Illustration. Ještě jsem je neviděl, ale kdybys viděl v nějakém
kiosku, kde prodávají ten "brak, který se povaluje v Zuid-Holandsch
Koffiehuis", všimni si jich, neboť věřím, že to budou neobyčejně pěkné
věci.
Nevím, nebudeš-li snad pokládat za domýšlivost, řeknu-li Ti, co mě
potěšilo. Dělníci od Samulderse z druhého závodu v de Laanu uviděli
kámen s kresbou, představující muže z chudobince, a ptali se tiskaře,
zdali by mohli od něho dostat obtah, aby si ho pověsili na stěnu. Žádný
výsledek mé práce by mě nemohl víc potěšit, nežli když si prostí dělníci
pověsí ve světnici nebo v dílně takové listy. For you - the public - it is really done, je myslím pravdivý výrok Herkomerův.
Kresba musí mít ovšem uměleckou hodnotu; to však, myslím, nemusí vylučovat, aby se líbila obyčejným divákům.
Nuže, tento první list si ještě nijak necením, upřímně však doufám, že by z toho mohlo vzniknout něco vážnějšího.
Ztráta zmíněných 50 fr (neboť se obávám, že se ztratily) je při těch
pokusech jak pro Tebe, tak pro mne nepříjemná, avšak neztrácejme odvahu.
Byl bych rád, aby sis prohlédl kresbu, na níž pracuji.
Ujišťuji Tě, že jsem propadl melancholii, když dopis od Tebe nepřicházel a když jsem nevěděl, co to asi zavinilo.
Tuze rád bych se dozvěděl, at your early convenience* (*co nejdříve) něco o tom, co dnes odesílám.
Dále Ti připomínám, že ses ještě chtěl vrátit k Daumierovi - také at
your eyrly convenience, neboť zajisté chápu, že vždycky nemáš kdy k
psaní. Sbohem, milý hochu, ještě jednou dík za dopis, se stiskem ruky
zcela Tvůj Vincent.
Dnes večer začínám číst Pot-Bouille od Zoly.
Žádné komentáře:
Okomentovat