Milý Theo!
Píši Ti pár slov ještě zcela pod dojmem Tvé návštěvy a nemálo rozradostněn, že opět mohu vážně pokračovat v malování.
Byl bych Tě následujícího rána ještě rád doprovodil na dráhu, myslel jsem si však, že by bylo indiskrétní, když jsi mi už věnoval tolik času, kdybych si na Tobě vyprosil ještě následující ráno.
Jsem Ti velmi vděčen za to, že jsi tu jednou byl - připadá mi překrásné, že zase mám naději na rok pravidelné práce, bez pohrom; a tím, cos mi dal, otevřel se mi v malování nadto ještě nový obzor.
Mám výhodu před tisíci jinými, žes mi odstranil s cesty tolik překážek. Samo sebou se rozumí, že se mnohdy pro výdaje nedostanu kupředu, a jak jsem vděčen za to, že mohu teď pravidelně pracovat, to Ti nedovedu slovy vyjádřit.
Abych dohnal čas, o který jsem později začal než jiní, musím se dvojnásob snažit, avšak i při nejlepší vůli musel bych se toho zříci, kdybych Tebe neměl.
Vypovím Ti, co všechno jsem si pořídil.
Především pořádnou skřínku s akvarelovými barvami pro vodové barvy v kusech nebo v tubách s dvojitým víkem, jež otevřeno slouží za paletu; zároveň je tu materiál, který je velmi cenný a při práci v přírodě vlastně naprosto potřebný, ale je to pořádné vydání; v duchu jsem to odsunoval na pozdější dobu a až dosud jsem pracoval s volnými kousky na miskách, jež je však obtížné brát s sebou, zvlášť když mám ještě jinou bagáž.
Je to však pěkný kus, jenž mi dlouho vydrží. Zároveň jsem si pořídil zásobu akvarelových barev a obnovil a doplnil zásobu štětců.
Teď vlastně mám pro malování všechno, čeho je třeba, a také barvy v zásobě, velké tuby, jež přijdou mnohem levněji nežli malé, ale chápeš, že jsem se omezil jak v akvarelových, tak v olejových barvách na obyčejné: okr, červenou, žlutou, hnědou, kobaltovou a pruskou modř, neapolskou žluť, terra di Siena, černou a bílou, mimo to karmín, sepii, cinobr, ultramarin, gumigutu, v menších tubách; zdržel jsem se barev, které si musí míchat každý sám. To je, myslím, praktická paleta se zdravými barvami. Ultramarin, karmín nebo podobné přidávám pro případ, že by jich vůbec bylo třeba.
Začnu s malými věcmi, ale doufám, že se přece ještě letos v létě budu cvičit ve velkých kresbách uhlem vzhledem k tomu, abych později mohl malovat ve větším formátu, a protože si opět dám zhotovit nový a, jak doufám, lepší perspektivní rám, který by na př. pevně stál také na nerovné půdě dun, se dvěma podpěrami, na př. na tento způsob.
Co jsme viděli v Scheveningen, písek, moře a vzduch, doufám, že zcela určitě vyjádřím po svém.
Všechno, cos mi dal, jsem ovšem nevydal najednou - ačkoli, řeknu Ti, ceny lecčeho se mi zvlášť nelíbily, poněvadž když jdeš po věcech, víc potřebuješ, než se Ti zprvu zdá. Pokud bys mi mohl ke dvacátému obvykle poslat, bylo by mi to příjemné nikoli proto, že potom už nebudu nic mít, ale proto, že myslím, že radno něco mít v kapse, když mezi prací zpozoruji, že ještě tu a tam něco potřebuji. V práci to velmi uklidňuje a vnáší do ní jakýsi pořádek. Skřínku s akvarelovými barvami lze vložit do skřínky na olejové barvy, takže mohu potřeby pro akvarel i s potřebami pro malování brát s sebou jako jeden předmět.
Velmi si vážím, že mám dobrý materiál, a jsem rád, vypadá-li pěkně i můj atelier, bez starožitností nebo koberců a draperií, ale pro ty studie na stěně a dobré nářadí. To přijde prací a časem. Abych mluvil o strážném - pro svou osobu se cítím mnohem méně než strážný, jako na př. delfský lodník, a nemám nic proti tomu, že se to stává u mne jakýmsi pohodlným "vlečným člunem".
Včera v poledne jsem byl na půdě Schnuldenova papírnického obchodu na Laanu. Víš, co jsem tam našel? Dvojitý papír Ingres, zvaný papír Torchon, byl to druh ještě trochu hrubšího zrna nežli ten Tvůj. Posílám Ti vzorek, aby sis ho prohlédl. Je ho celá partie, starý a už uleželý, velmi dobrý. Zatím jsem si z něho vzal jen deset archů, pro příště ho tam vždycky dostanu. Byl jsem tam také za jiným účelem, totiž kvůli medovému papíru, který občas potřebuji; dostal jsem ho velmi levně, pocházel z Kadaotovy neodeslané objednávky.
Myslím, že pro uhel je velmi vhodný, a jsou to velké archy, poněkud tónované, asi jako Harding.
Vidíš, že tento vzorek má hrubé zrno jako plachtovina.
Papír, který jsi mi přivezl, je příjemnější barvy a výtečný na př. pro studie okrajů příkopů a půdy. Jsem velmi rád, že jsem objevil tuto novou partii.
Nuže, milý brachu, srdečný dík za všechno, a v duchu stisk ruky; jdu pracovat.
Pozdravuj ode mne opravdu srdečně otce a matku, děkuji jim za to, co Ti pro mne dali, a řekni jim, že jim brzy napíši - avšak podle úmluvy nikoli o mimořádných věcech.
Sbohem - přeji Ti příjemné zážitky v příštích dnech a šťastný návrat do obvyklého pracovního prostředí, a důvěřuj mi,
zcela Tvůj Vincent.
Milý Theo!
V mém předešlém dopise jsi našel malou skizzu perspektivního rámu. Právě teď se vracím od kováře, který mi dělal železné hroty ke kůlům a železné rohy k rámu.
Ten se skládá ze dvou dlouhých kůlů; rám se k nim připevňuje silnými dřevěnými kolíky na šířku i na délku.
Tímto rámem máš na pobřeží, na louce nebo na poli výhled jako z okna.
Vertikály a horizontály rámu, dále diagonály a kříž - nebo též rozdělení na čtverce - pevně a určitě stanoví hlavní body, s jejichž pomocí lze udělat přesnou kresbu, jež vyjádří velké linie a proporce.
Je to možné aspoň tehdy, když člověk má cit pro perspektivu, když má í ponětí o podstatě, příčinách a způsobu, jímž perspektiva zdánlivě mění směr čar a velkost objemů a ploch. Bez toho ponětí není rámec nic platný a člověku se leda točí hlava, když se jím dívá.
Dojista asi vytušíš, že je znamenité nařídit si tento zaměřovací aparát na moře, na zelené louky nebo v zimě na zasněžené plochy, nebo na podzim na roztodivnou síť tenkých a silných kmenů a větví, nebo na bouřlivou oblohu.
Při značném a vytrvalém cviku přiměje to každého bleskurychle kreslit, a jakmile je kresba pevně posazena, bleskurychle malovat.
Pro malování je to vlastně svrchovaně nutné; vždyť oblaka, půda, moře, do toho musí přijít štětec, nebo spíš, aby toto bylo možno pouze kresebně vyjádřit, je třeba znát a vycítit, jak zacházet se štětcem. Též jsem bezpečně přesvědčen, že bude mít na mé kreslení velmi značný vliv, jestliže budu delší čas malovat. Už jsem se o to pokusil v lednu, pak jsem toho však opět nechal; rozhodující příčinou pro to bylo též, kromě několika jiných věcí, že jsem byl ještě nejistý v kreslení. Rám se stal skutečně pěkným kusem nářadí - lituji, žes ho ještě neviděl. Také mě stojí hezké prachy - dal jsem si ho však udělat tak solidně, že ho tak brzy nezničím. V pondělí tedy s ním začnu dělat velké kresby uhlem a malovat malé studie, podaří-li se mi to obojí, pak, doufám, budou brzy následovat lépe namalované věci.
Velmi bych si přál, až ke mně opět jednou přijedeš, aby se z mého atelieru stal pravý malířský atelier.
Že to v lednu neklapalo, záleželo, jak víš, na různých příčinách, ale na to se lze přese všechno dívat jako na havarii stroje, když šroub nebo páka, jež nebyly dost silné, musely být nahrazeny silnějším kusem.
Také jsem si pořídil silné teplé kalhoty, a ježto jsem si právě před Tvým příjezdem koupil pevné boty, jsem vyzbrojen proti větru a nepohodě. Zároveň mám pevný úmysl přiučit se tímto malováním krajin některým technickým věcem, o nichž cítím, že je potřebuji pro figurální malbu, totiž naučit se vystihnout rozmanitost látky, tón a barvu, jedním slovem, naučit se vyjadřovat celek, masu věcí. Tvůj příjezd zavdal mi podnět věnovat se tomu, ale už dříve, než jsi přijel, nebylo dne, abych o tom neuvažoval; jen bych se snad měl ještě déle omezit výhradně na černobílou techniku a konturu, ale teď jsem najednou v člunu. Sbohem, milý brachu, ještě upřímný stisk ruky a důvěřuj mi.
Zcela Tvůj Vincent.
Žádné komentáře:
Okomentovat