neděle 26. dubna 2015

Vincent van Gogh, Dopisy (48)

Dopis, 48:

Amsterodam, 19. května 1877

Milý Theo!
Strávili jsme spolu krásný den, jenž nám utkví ve vzpomínkách; snažím se, abys našel dopis, jakmile se vrátíš z Ettenu. Doma ses měl jistě dobře, brzy mi napiš, jak jsi strávil ten den. V příloze dostaneš cosi pro svou sbírku, totiž litografii podle Jacoba Marise, jež by mohla mít titul "Chudá v království Božím", a litografii podle Mollingera. Už jsi ji dříve viděl? Já ještě ne. Měl jsem možnost vybrat si je z většího počtu u antikváře, který mi obstarává latinské a řecké knihy, jež potřebuji. Neplatil jsem je draho, 13 kusů za sedmdesát centů. Myslel jsem, že si ještě některé vyberu pro svou světničku, tím se totiž vnese trochu nálady, a to je nutné k vybavení myšlenek a k jejich povzbuzení.

Podrobně Ti uvedu, které to jsou, pak si představíš, jak to tu vypadá a co tu je pověšeno.
1 podle Jamina /jež visí též v Tvém pokojíku. - 1 podle Jacoba Marise, Chlapec na cestě do školy. - 5 kusů podle Bosbooma - van der Maaten, Pohřeb v Kornu. - Israels, Chudý muž na silnici. Zima se sněhem. - 1 Ostade, Atelier. - Potom ještě Allebé, stará babička, jež si došla zimního rána pro vodu a oheň,* zatím co v ulicích ležel sníh. Tuto litografii jsem poslal Corovi k narozeninám. Antikvář měl ještě mnoho pěkných věcí. Nemohl jsem však víc přibrat, a dokud tu či onu nepověsím, nebudu je přece hromadit.

Strýc C. mi včera poslal trochu starého papíru, jako je tento arch, na němž ti píši; nepíše se na něm výborně?
Teď mám hodně práce a nikoli lehké; avšak jenom trpělivost a jistě si na ni zvyknu, stačí, vzpomenu-li si na břečťan, “which stealeth on though he wears no wings,”** jak se pne po zdech vzhůru, tak musí pero po papíře.
Každý den běžím na jiný konec města; naposled jsem šel velmi pěknou končinou, když jsem totiž kráčel po Buitenkantu*** k nádraží podél Holandské železnice, tu jsem u Y **** viděl pracovat muže s vozíky na písek a chodil jsem všelijakými úzkými uličkami se zahradami plnými břečťanu. Mělo to v sobě cosi z Ramsgatu. U nádraží jsem zahnul vlevo, kde na cestě podél grachtu stojí mnoho mlýnů. Všechno mi tu připomínalo Rembrandtovy rytiny.

V těchto dnech též začínám s všeobecnými dějinami podle Streckefussovy knihy, nebo spíše už jsem s nimi začal.
Není to maličkost, ale budu-li postupovat krok za krokem a budu-li důkladně dělat, co dělám, pevně doufám, že to jistě povede k úspěchu. Tomu se však musí věnovat čas, to dosvědčí mnozí a nejen Corot: "... k tomu nebylo třeba nic jiného, než čtyřicet let práce, myšlení a pozorování." Práce mužů, jako je otec a strýc Stricker a mnozí jiní, vyžaduje nesmírně mnoho cviku, právě tak mnoho jako malování. Možná, že si kolikrát říkají: "Jak to jen udělám?"

Daří se paní Tersteegové nadále dobře a navštívils opět Mauva? Jen buď statečný, v budoucnu se můžeme mít ještě dobře, jestliže nás chce Bůh zachovat na živu a požehnat naší práci.
Jestlipak někdy posedíš u mne v některém kostelíku? Dej to Bůh, a věřím, že nám to dopřeje.
Navštvíš mě ještě někdy v neděli v mé malé pracovně a půjdeme spolu ještě jednou do kostelíka v Scheveningen? Doufám.
Pozdravuj své spolubydlící a přijmi v duchu stisk ruky od svého
upřímně Tě milujícího bratra Vincenta.

Včera jsem se ještě podíval na Micheletovu podobiznu, ještě jednou jsem si ji prohlížel a vmyslil jsem se do "jeho života inkoustu a papíru". Večer jsem unaven a nemohu vstávat tak časně, jak chci; to však jistě přijde a věřím, že se k tomu přinutím.

* V Holandsku lze v chudých čtvrtích koupit v malých krámech teplou vodu a žhavé rašelinové uhlí.
** ..."který se vzpíná, třebaže nemá křídel," ...
*** Buitenkant, známá ulice v Amsterodamu
**** Y je chobot Zuiderského moře na sev. straně Amsterodamu. Podobá se písmenu Y. odtud jeho jméno.
 
 
 

1 komentář:

  1. http://vangoghletters.org/vg/letters/let114/letter.html

    .. kdo si budete přát, otevřete si odkaz a najdete spoustu zajímavých vyobrazení.. tentokrát mě zaujaly architektonické - vnitřní prostory starých kostelů, třeba moc se mi líbí klenba stropu s okny, tady: "Johannes Bosboom - A church room", místnost působí velmi světle (6. obrázek odshora vpravo) ... k tichému zamyšlení vybízí Diederik Franciscus Jamin - The praying orphan (3. odshora vlevo)... také toho mladého mnicha hrajícího na varhany bych si ráda poslechla, jakou hudbu hraje :-) - obrázek 12. odshora vpravo ... líbí se mi i malířský ateliér s ležícím psíkem - předposlední obrázek dole vlevo, jen marně přemýšlím, co visí od stropu, asi nějaké vznášedlo :-) ... doufám, že jsem nic v popisu nepopletla!

    OdpovědětVymazat