Dopis, 50:
Amsterodam, 28. května 1877
Milý Theo!
Strýc Jan našel dnes ještě nějaké šaty po Henderikovi, jenž z nich vyrostl, a ptal se mne, zdali bych je nemohl potřebovat: řekl jsem mu, že je velmi rád přijmu, jestliže se smím s Tebou rozdělit. Přibaluji tedy jedny soukenné kalhoty, jež Ti jistě mohou na podzim a v zimě přijít vhod; časem budeš snad jedny potřebovat; já mám černé.
Dnes byl bouřlivý den. Když jsem šel ráno do hodiny a podíval jsem se od mostu směrem k Zuiderskému moři, táhl se po obzoru bílý pruh, proti němu se odrážela dlouhá řada domů s Oosterkerkem a nad nimi visely tmavošedé mraky, z nichž se v dálce šikmými pruhy lilo.
Strýc Jan byl včera v Leidenu, a proto jsem byl celý den sám; ráno jsem si zašel do Oosterkerku, odpoledne jsem se přošel k Zuiderskému moři a pak celý den psal. Práce a psaní ještě mi nejde tak rychle a lehce, jak bych si přál; cvičení dělá mistra, doufám; kdybych však mohl, chlapče, přeskočil bych nejraději několik let. Člověk se teprve jaksi uklidní, když má už za sebou několik let jistoty a cítí, že je na dobré cestě.
Dnes ráno jsem byl v studovně strýce Strickera; tam visí na stěně Kalvínova podobizna podle Ary Scheffera, rád bych byl však viděl na stěnách víc obrazů.
Minulý týden jsem se dostal až ke XXIII. kapitole Genese, k pohřbu Sáry na poli, jež koupil Abraham, aby ji tam pohřbil v jeskyni, ležící proti Mambre; bezděky jsem si nakreslil, jak jsem si to místo představoval; není to nic zvláštního, přece však Ti kresbu posílám.
Včera jsem dostal z domova pěkný dopis, dnes odpovídám; opět mi brzy napiš pár řádků, neboť po nich velmi toužím. Zrovna teď jdou z loděnice všichni dělníci domů; je v tom cosi charakteristického; záhy zrána už je slyšíš, myslím, že je jich téměř tři tisíce. Zvuk jejich kroků se podobá šumění moře.
Dnes ráno jsem koupil od jednoho antikváře "Tobiáše" podle Rembrandta, malou rytinu za šest centů. Jak se daří paní Tersteegové? Rád bych věděl, zdali jsi byl u Manuela. Zanedlouho jedou teta Mina a Pavlova nevěsta do Ettenu, to budou mít doma radost. Otec psal, že kostel je vybílen a varhany natřeny. Včera tam byly pokřtěny tři děti. Lipsovi ještě není lépe a žena Viléma van Eekelena též velmi stůně. Slyšels, že strýc Vincent má opět bronchitidu? Přitom se zdá být dost silný. Štěstí, že je strýc zase na venkově a ve vlastním domě a že otec s matkou ho mohou denně aspoň jednou navštěvovat.
Nuže, chlapče, měj se dobře, pozdravuj své spolubydlící a nezazlívej mi, že jsem nemohl balíček vyplatit; milý hochu, jen mi opět brzy napiš, a přijmi v duchu upřímný stisk ruky.
Tvůj upřímně Tě milující bratr Vincent.
Milý Theo!
Strýc Jan našel dnes ještě nějaké šaty po Henderikovi, jenž z nich vyrostl, a ptal se mne, zdali bych je nemohl potřebovat: řekl jsem mu, že je velmi rád přijmu, jestliže se smím s Tebou rozdělit. Přibaluji tedy jedny soukenné kalhoty, jež Ti jistě mohou na podzim a v zimě přijít vhod; časem budeš snad jedny potřebovat; já mám černé.
Dnes byl bouřlivý den. Když jsem šel ráno do hodiny a podíval jsem se od mostu směrem k Zuiderskému moři, táhl se po obzoru bílý pruh, proti němu se odrážela dlouhá řada domů s Oosterkerkem a nad nimi visely tmavošedé mraky, z nichž se v dálce šikmými pruhy lilo.
Strýc Jan byl včera v Leidenu, a proto jsem byl celý den sám; ráno jsem si zašel do Oosterkerku, odpoledne jsem se přošel k Zuiderskému moři a pak celý den psal. Práce a psaní ještě mi nejde tak rychle a lehce, jak bych si přál; cvičení dělá mistra, doufám; kdybych však mohl, chlapče, přeskočil bych nejraději několik let. Člověk se teprve jaksi uklidní, když má už za sebou několik let jistoty a cítí, že je na dobré cestě.
Dnes ráno jsem byl v studovně strýce Strickera; tam visí na stěně Kalvínova podobizna podle Ary Scheffera, rád bych byl však viděl na stěnách víc obrazů.
Minulý týden jsem se dostal až ke XXIII. kapitole Genese, k pohřbu Sáry na poli, jež koupil Abraham, aby ji tam pohřbil v jeskyni, ležící proti Mambre; bezděky jsem si nakreslil, jak jsem si to místo představoval; není to nic zvláštního, přece však Ti kresbu posílám.
Včera jsem dostal z domova pěkný dopis, dnes odpovídám; opět mi brzy napiš pár řádků, neboť po nich velmi toužím. Zrovna teď jdou z loděnice všichni dělníci domů; je v tom cosi charakteristického; záhy zrána už je slyšíš, myslím, že je jich téměř tři tisíce. Zvuk jejich kroků se podobá šumění moře.
Dnes ráno jsem koupil od jednoho antikváře "Tobiáše" podle Rembrandta, malou rytinu za šest centů. Jak se daří paní Tersteegové? Rád bych věděl, zdali jsi byl u Manuela. Zanedlouho jedou teta Mina a Pavlova nevěsta do Ettenu, to budou mít doma radost. Otec psal, že kostel je vybílen a varhany natřeny. Včera tam byly pokřtěny tři děti. Lipsovi ještě není lépe a žena Viléma van Eekelena též velmi stůně. Slyšels, že strýc Vincent má opět bronchitidu? Přitom se zdá být dost silný. Štěstí, že je strýc zase na venkově a ve vlastním domě a že otec s matkou ho mohou denně aspoň jednou navštěvovat.
Nuže, chlapče, měj se dobře, pozdravuj své spolubydlící a nezazlívej mi, že jsem nemohl balíček vyplatit; milý hochu, jen mi opět brzy napiš, a přijmi v duchu upřímný stisk ruky.
Tvůj upřímně Tě milující bratr Vincent.
http://vangoghletters.org/vg/letters/let116/letter.html
OdpovědětVymazat.. v odkaze zřejmě jsou perokresby, kdysi jsem podobný styl zkoušela, černou tuší, je to skvělá technika, kresba na první pokus, bez oprav, kupodivu, i v tom je cítit kousek dobrodružství, vyjádřit svoje pocity a způsob vidění jen pomocí jasných a zřetelných čar :-) .... obrazy v odkaze touto technikou jsou perfektní, nádherně provedené..
.. a ještě, možná budu za směšnou, ale dojímá mě tato část Vincentova dopisu:
"Milý Theo!
Strýc Jan našel dnes ještě nějaké šaty po Henderikovi, jenž z nich vyrostl, a ptal se mne, zdali bych je nemohl potřebovat: řekl jsem mu, že je velmi rád přijmu, jestliže se smím s Tebou rozdělit. Přibaluji tedy jedny soukenné kalhoty, jež Ti jistě mohou na podzim a v zimě přijít vhod; časem budeš snad jedny potřebovat; já mám černé."
.... snad netřeba dodávat dalších slov...