sobota 17. ledna 2015

Vincent van Gogh, Dopisy (10,11,12,13)

Dopis, 10:

Londýn, 21. července 1874

Milý Theo!
Včera byla do Haagu odeslána bedna, do níž jsem přidal fotografii obrazu J. Marise a také slíbenou "Dcerušku hostinské"; doufám, že si obě pověsíš v pokoji.
V téže bedně je fotografie Thyse Marisova obrazu pro pana Tersteega.
Schüller mi poslal z Paříže od obou šest obtahů, jež jsem potřeboval jako dárky. Z těch podle obrazu Thyse Marise nemohu už žádný postrádat.
Anna i já jsme se dostali dobře do Londýna a doufám, že i dobře pochodíme.*
Neříkám, že hned něco najdeme, ale každý den, co tu je, se učí.
V každém případě věřím, že je zde více příležitosti něco pro ni nalézt než v Holandsku. Působí mi potěšení chodit s ní večer po ulicích, to pak shledáváme zase všechno právě tak pěkné, jak jsem to viděl, když jsem tu byl po prvé.
Měj se dobře, milý hochu, a pozdravuj ode mne u Roosových, H... a C..., uvidíš-li z nich někoho.
Učím se také plavat.
Napiš mi, zdali jsi už četl Micheleta a co o něm soudíš.
Tato kniha** byla pro mne zjevení.
Sbohem.
Vincent.

*Jeho nejstarší sestra jela s ním, aby si v Londýně našla místo jako vychovatelka.
** "L´amour" od Micheleta 

Dopis, 11:

Londýn, 31. července 1874

Milý Theo!
Jsem rád, žes četl Micheleta a žes mu tak dobře porozuměl. Taková kniha při nejmenším naučí chápat, že v lásce vězí daleko víc, než v ní lidé většinou hledají.
Ta kniha byla pro mne zjevení a zároveň evangelium.
"Il n´y a pas de vieille femme!"
To neznamená, že nejsou staré ženy, nýbrž že žena nestárne, dokud miluje a je milována.
A pak taková kapitola jako Podzimní touhy, jaké je v tom bohatství!
Že žena je docela jiná bytost než muž, a to bytost, kterou ještě neznáme, aspoň jen velmi povrchně, jak říkáš - ano, tomu jistě věřím.
A věřím též, že muž a žena mohou být jedno, jediný celek o dvou polovinách.
Anna se chová statečně, podnikáme společně rozkošné procházky; je tu tak krásně, jen když máš dobré a vnímavé oko bez předsudků. Jestliže to máš, pak je všude hezky. Otci se vůbec nedaří lépe, i když matka říká, že tomu tak je.
Včera jsme dostali dopis s různými plány (zdali bychom nechtěli zkusit to a ono), jež jsou neproveditelné a určitě by byly neužitečné, a nakonec přece otec řekl, že to přenechává nám atd., atd. Téměř zvláštní a nepříjemné, ale co dělat, Theo!
Budiž, co si má člověk počít, jak řekl Jung Jochen.
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Obraz od Thyse Marise, jejž koupil pan Tersteeg, je asi pěkný, už jsem o tom slyšel a sám jsem něco takového koupil a prodal.
Tu v Anglii mě opět opustila chuť ke kreslení, ale snad mi kteréhosi dne opět cosi napadne. Teď zase hodně čtu.
1. ledna 1875 se stěhujeme bezpochyby do jiného, většího krámu. Pan Obach je zrovna v Paříži, aby rozhodl, zdali máme či nemáme převzít tamější obchod.
Nikomu se teď o tom nezmiňuj.
Měj se dobře a brzy mi napiš.
Anna má dost velkou zálibu v obrazech a velmi dobře se dívá, už se jí líbí na př. Boughton, Maris a Jacquet. Už to tedy začíná. Entre nous, myslím, že těžko něco pro ni najdeme; všeobecně říkají, že je příliš mladá a žádají také němčinu; ať je tomu jakkoli, tady má jistě větší vyhlídky než v Holandsku.
Sbohem.
Vincent.

Můžeš si myslet, že je pro mne potěšení, když jsem tu společně s Annou.
Řekni panu T., že obrazy došly v dobrém stavu a že mu co nejdříve napíši.

Dopis, 12:

Londýn, 8. května 1875

Milý Theo!
Jak je s otcovou nemocí? I když jsem slyšel, že je nemocen, nevěděl jsem, že je to tak vážné, jak píšeš. Napiš mi o tom brzy.
Ba, chlapče, co mám tomu říkat. C. M. a pan T. byli tady a minulou sobotu zase odcestovali. Domnívám se, že byli velmi často v Crystal Palace a na jiných místech, kde neměli co hledat. Myslím, že by byli měli též jednou přijít a podívat se, kde bydlím. Ptáš se mne na Annu, avšak o tom později. Doufám a věřím, že nejsem takový, co si teď o mně mnozí myslí, nous verrons.* To časem přejde. - Za několik let bezpochyby řeknou o Tobě totéž; jestli aspoň zůstaneš tím, čím jsi: mým bratrem v dvojnásobném smyslu.
Buď zdráv a pozdravuj nemocného!
Se stiskem ruky
Vincent.

Pour agir dans le monde, il faut mourir à soi-même. Le peuple qui se fait le missionnaire d’une pensée réligieuse n’a plus d’autre patrie que cette pensée.
L’homme n’est pas ici-bas seulement pour être heureux, il n’y est même pas pour être simplement honnête. Il y est pour réaliser de grandes choses par la société, pour arriver à la noblesse & dépasser la vulgarité où se traîne l’existence de presque tous les individus. Renan.**

*uvidíme
**Aby člověk byl činný ve světě, musí v sobě zemřít; lidé, kteří se stali misionáři náboženské myšlenky, nemají jiné vlasti, jen tuto myšlenku. Člověk není na tomto světě jen proto, aby byl šťastný. Je tu, aby uskutečňoval veliké věci pro společnost, aby dosáhl ušlechtilosti a povznesl se nad sprostotu, v níž bídně živoří téměř všichni jednotlivci. Renan. 

Dopis, 13:

Paříž, 31. května 1875

Milý Theo!
Děkuji Ti srdečně za dopis, který jsem dnes ráno dostal. Včera jsem si prohlédl Corotovu výstavu. Mezi jiným byl tu obraz "Olivová zahrada"; těší mě, že to namaloval.
Vpravo je skupina olivových stromů, tmavých proti temně modré obloze; v pozadí je pahorek porostlý křovím a několika vysokými stromy, nad ním večernice.
V Salonu jsou tři Corotové, velmi krásní.
Dřevoryt podle nejhezčího z obrazů, "Drvoštěpové", jejž namaloval krátce před smrtí, bude bezpochyby reprodukován v L'Illustration nebo v Monde illustré. Byl jsem v Louvru a Luxembourgu, jak si můžeš myslet.
Ruysdaelové v Louvru jsou nádherní, především "Keř", "Estakáda" a "Sluneční paprsek".
Přál bych Ti, abys jednou uviděl malého Rembrandta, "Učedníky v Emauzích" a dva protějšky, "Filosofy".
Onehdy jsem viděl Julese Bretona s paní a dvěma dcerami. Postavou mi připomíná J. Marise, má však tmavé vlasy.
Příležitostně Ti pošlu jeho knihu "Les champs et la mer",* kde jsou všechny jeho básně. V Salonu má krásný obraz "Svatý Jan";** venkovské dívky tancují letního večera okolo svatojanského ohně; v pozadí je vesnice s kostelem, nad ní měsíc.

Dansez, dansez, oh jeunes filles!
En chantant vos chansons d’amour.
Demain pour courir aux faucilles
Vous sortirez au petit-jour.***

V Luxembourgu jsou teď jeho tři obrazy - "Procesí mezi obilnými poli", "Sbírání klásků" a "Sama".
Sbohem. Vincent

* "Pole a moře" (Paříž, 1875)
** Správný titul obrazu je "Svatojanské ohně"
***
Do tance, dívky, do tance
za zpěvu písní lásky.
Nazítří zrána s úsměvem na líci
půjdete trávu kosit. 
 http://vangoghletters.org/vg/letters/let034/letter.html


Žádné komentáře:

Okomentovat