Dopis, 59
Amsterodam, 9. ledna 1878
Milý Theo!
Rád bych věděl, zdali jsi zase zdráv; píši Ti jen narychlo, a prosím Tě, napiš mi bez otálení po případě na dopisnici, zdali jsi opět v pořádku. Sem jsem dojel v pondělí dobře a zdráv, v úterý jsem začal opět s hodinami. Mám v úmyslu ještě jednou si zopakovat všechny úlohy, které jsem udělal, aspoň pokud si mohu k tomu při jiné práci najít čas - otec mi to poradil. Jestliže je totiž člověk jistý v základech a slovesech, pak rychle pokračuje v překládání. Když se ráno dříve rozednívá a je trochu méně chladno a mohu tedy dříve začít, jistě najdu k tomu čas. Pracuje-li člověk na věci od rána do večera, může přece v několika měsících poměrně hodně dokázat, a tak doufám, že se do října ke zkoušce připravím.
U strýce Cora jsem viděl mnoho dobrých kreseb, také jednu kresbu Rochussenovu, "Večírek diplomatů"; je to velmi silná věc. Mauve pořádá dnes v Arti výstavní večírek, velmi rád bych se zúčastnil, ačkoliv jsem už bezpochyby viděl mnohé z kreseb, když jsme byli večer u něho. Strýc Cor dostal od Valkenburga velmi hezký obraz, selský interiér se čtyřmi malými postavami.
Pověsím si "Bažinu" Th. Rousseaua a Weissenbruchovu "Cestu podél ryswyckého průplavu", jež mám od Tebe. Rmoutí mě, že jsem neodjel z Haagu pozdějším vlakem, neboť pak bychom byli mohli být trochu déle pohromadě. Doufám však, že Tě opět uvidím, pojedeš-li z jara na cesty. -
Jakmile přijdeš k Mauvovi, nezapomeň ho poprosit o báseň "Dělník" od Julese Bretona, a jakmile ji budeš mít, pošli mi ji. C.M. se mne dnes ptal, zdali se mi nelíbí Géromova "Phryne"; řekl jsem mu, že mám mnohem raději ošklivou ženu od Israelse nebo Milleta, nebo starou babičku od Ed. Frera, neboť co vlastně znamená tak pěkné tělo, jako je Phryne? Zvířata je mají také, snad hezčí než lidé, ale zvířata nemají takovou duši, jaká žije v člověku, jak ji malují Israels, Millet nebo Frere. A není nám dáno žít, abychom zbohatli v srdci, byť i náš zevnějšek tím trpěl? Co se mne týče, cítím pro Géromovo dílo jen zatroleně málo sympatie, neboť v něm nevidím jediný náznak ducha, a krásnější je pár rukou, na nichž můžeš poznat, že pracovaly, nežli ty, jež vidíš na té soše.
Ba ještě větší je rozdíl mezi tak pěknou dívkou a mužem, jako je Parker nebo Tomáš Kempenský, nebo jak je maloval Meissonier. Jako nelze dvěma pánům sloužit, tak stejně málo lze milovat tak naprosto rozdílné věci a k oběma pociťovat stejné sympatie.
A potom se mne tázal C.M., zda bych nic necítil pro nějakou ženu či dívku, jež by byly krásné - řekl jsem mu však, že bych více cítil a raději bych se stýkal se ženou, jež by byla ošklivá, stará nebo zchudlá nebo pro něco nešťastná, jež by však životními zkušenostmi, osudem a hořem nabyla ducha a duši.
C.M. má též pěknou Marisovu kresbu, pohled na město s vodou v popředí a s širou oblohou. Jistě ji znáš. Brzy mi napiš, měj se dobře, pokud je to možné, a pozdravuj spolubydlící.
Sbohem, přijmi v duchu upřímný stisk ruky a buď ujištěn, že jsem stále Tvůj Tě milující bratr Vincent.
Tedy, to je "binec" hned na prvním obrázku: Hendrik Valkenburg - Twente interior, moc uklizeno tam nemají, ale jako polehčující okolnost vidím, v popředí je zobrazena kočička :-) ... nu, a mezi obrazy je i soška Vincentem vzpomínané Phryné.
OdpovědětVymazat